|
|
Analýza rozložení náboženských etnik v Severním Irsku v letech 1861-2001
Smetanová, Daniela ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Masopustová, Ilona (oponent)
Bakalářská práce "Analýza rozložení náboženských etnik v letech 1861-2001" zkoumá vývoj zastoupení náboženských komunit katolíků a protestantů na území Severního Irska. Protestanté přišli do Ulsteru především během tzv. Ulster plantation na počátku 17. století z Anglie a Skotska. Přinesli s sebou do katolického Irska jinou kulturu, způsob života i náboženství. Základem konfliktu v Severním Irsku je odlišné náboženství, které se prolíná do politického života. Stojí zde proti sobě skupiny katolíků a protestantů, přičemž prvně jmenovaná skupina se pokouší o sjednocení s republikou Irsko (Nacionalisté) a druhá skupina chrání současný stav, tedy unii s Velkou Británií (Unionisté). Tato práce zkoumá geografický aspekt náboženského složení obyvatel v hrabstvích Antrim, Down, Londonderry/Derry, Tyrone, Armagh a Fermanagh od roku 1861, kdy bylo Irsko součástí Velké Británie a pokračuje přes období rozdělení ostrova na jeho jižní a severní část a vyvrcholení konfliktu v Severním Irsku až do roku 2001, kdy se díky Velkopáteční dohodě z roku 1998 začala situace v Ulsteru stabilizovat. Základními cíli zkoumání jsou určit faktory ovlivňující územní náboženské rozložení a vliv jednotlivých fází severoirského konfliktu.
|
|
|
Současný život zelovských Čechů na území České republiky
Kučerová, Barbara ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Bakalářská práce Současný život zelovských Čechů na území České republiky si klade za cíl zachytit poreemigrační život skupiny navrátilců ze Zelova v Polsku (polsky Zelów). Věnuje se proměnám kolektivní identity po tzv. druhé reemigraci, jež probíhala po druhé světové válce. Je založena na terénním výzkumu uskutečněném v říjnu 2011 - únoru 2012 mezi zelovskými reemigranty a jejich potomky v devíti protestantských sborech v Čechách a na Moravě. Výzkum probíhal formou rozhovorů a pozorování v jednotlivých sborech, další technikou výzkumu byl dotazník. Zelovští Češi zakládali svou identitu na spojení náboženského a etnickojazykového vědomí (do Zelova se dostali v roce 1803 ze Slezska, do nějž přišli ve vlně náboženské emigrace ve 40. letech 18. století). Práce přibližuje historii náboženské emigrace a českého Zelova. Práce dále zachycuje, jak se identita zelovských Čechů měnila po reemigraci, jaký vliv na tyto proměny měl komunistitcký režim a prostředí, do nějž zelovští Češi přišli a jak velký je jejich opětovný zájem o zelovské tradice doložitelný založením o. s. Exulant a sjezdy a konferencemi věnovanými Zelovu po revoluci v roce 1989.
|
|
|
Činnost křesťanských misií v Číně, 1860-1900
Sakmárová, Dominika ; Liščák, Vladimír (vedoucí práce) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
Úlohou tejto bakalárskej práce je popísať aktivity kresťanských misionárov v Číne v priebehu druhej polovice 19. storočia. Práca popisuje históriu kresťanských misií v Číne, ktorá viedla k veľmi rôznorodým postupom pri evanjelizácii čínskeho ľudu, rovnako sa venuje popisu spôsobov, ako boli kresťanské misie vykonávané a aký druh reakcií medzi čínskym obyvateľstvom vyvolali. Jednotlivé postupy sú porovnávané, s vysvetlením konkrétnych kultúrnych rozdielov, ktoré sťažovali prijímanie kresťanstva u čínskeho obyvateľstva. Na druhej strane je popísaný i uhol pohľadu čínskych misionárov a konvertitov, prípadne modifikácie, ktorým kresťanské učenie pri strete s čínskou kultúrou často podľahlo. V praktickej časti práce sú porovnané konkrétne kresťanské dogmy na príkladoch dobových prekladov Svätého Písma do čínštiny, ilustrujúce možnú modifikáciu kresťanských právd pri strete s čínskou kultúrou.
|
|
|
Evangelické sítě a disent
Boháčková, Anna ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Bubík, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Evangelické sítě a disent" je zaměřená na téma způsobu propojení osob z evangelického a ostatního disentu. V Chartě 77 je nad reprezentovaný počet evangelických signatářů. V diplomové práci se snažím popsat faktory, které mohly tuto skutečnost ovlivňovat. Způsob zapojení evangelíků do aktivit disentu je sledován na podkladě historických faktů vybraných z tištěných dokumentů, na základě teorie slabých a silných vazeb M. Granovettera, teorie nových sociálních hnutí a na základě přímých svědeckých výpovědí v podobě rozhovorů, které byly pořízeny v rámci výzkumu pro tuto práci. Pomocí svědeckých výpovědí se snažím v této práci zachytit některé specifické fenomény, které charakterizovaly vzájemné vazby mezi evangelíky a dalšími disidenty jak v Chartě 77, tak v rámci undergroundu. Práce se také zabývá mírou občanské angažovanosti v evangelické církvi, a které všechny faktory tuto vyšší míru mohou ovlivňovat. Je zde rozebírána situace evangelických farářů a samotné ČCE v 70. a 80. letech 20. století v Československu.
|
|
|
Evangelické sítě a disent
Boháčková, Anna ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Bubík, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Evangelické sítě a disent" je zaměřená na téma způsobu propojení osob z evangelického a ostatního disentu. V Chartě 77 je nad reprezentovaný počet evangelických signatářů. V diplomové práci se snažím popsat faktory, které mohly tuto skutečnost ovlivňovat. Způsob zapojení evangelíků do aktivit disentu je sledován na podkladě historických faktů vybraných z tištěných dokumentů, na základě teorie slabých a silných vazeb M. Granovettera, teorie nových sociálních hnutí a na základě přímých svědeckých výpovědí v podobě rozhovorů, které byly pořízeny v rámci výzkumu pro tuto práci. Pomocí svědeckých výpovědí se snažím v této práci zachytit některé specifické fenomény, které charakterizovaly vzájemné vazby mezi evangelíky a dalšími disidenty jak v Chartě 77, tak v rámci undergroundu. Práce se také zabývá mírou občanské angažovanosti v evangelické církvi, a které všechny faktory tuto vyšší míru mohou ovlivňovat. Je zde rozebírána situace evangelických farářů a samotné ČCE v 70. a 80. letech 20. století v Československu.
|
|
|
Evangelíci a spiritismus v Podkrkonoší
Kletvík, Jan ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Rejchrtová, Noemi (oponent)
Koncem 19. století se na českém území značně rozšířil spiritismus, víra v komunikaci se zemřelými skrze médium. Hnutí se rozmohlo obzvláště v Podkrkonoší, kde se vyskytovaly silné sbory tolerančních evangelíků. Cílem této práce je objasnit postoje evangelíků v Podkrkonoší ke spiritismu, jakož i popsat jejich příčiny a důsledky. Pochopení těchto postojů pomůže porozumět charakteru současných zdejších sborů. V této práci jsem sledoval především evangelíky v Libštátě, Křížlicích a v Jičíně. Značnou pozornost jsem věnoval jednotlivým farářům, neboť jejich stanoviska byla pro sbory často určující. K poznání těchto postojů jsem využil zejména archivních materiálů jednotlivých sborů, rozhovorů s pamětníky a osobních deníků. Zároveň jsem vypracoval přehled o postojích církví ve Velké Británii ke spiritismu, který slouží ke komparaci obou míst. Z výsledků bádání vyplývá, že se postupy jednotlivých farářů výrazně lišily. Někteří byli ve svých postojích radikální, což vedlo k vylučování spiritistů ze sboru. Jiní byli smířliví a spiritisty do sboru přijímali. Nakonec zde byli i faráři, kteří o problému mlčeli, v tomto případě zůstala mezi spiritismem a křesťanstvím nejasná hranice.
|
|
|
Analýza rozložení náboženských etnik v Severním Irsku v letech 1861-2001
Smetanová, Daniela ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Masopustová, Ilona (oponent)
Bakalářská práce "Analýza rozložení náboženských etnik v letech 1861-2001" zkoumá vývoj zastoupení náboženských komunit katolíků a protestantů na území Severního Irska. Protestanté přišli do Ulsteru především během tzv. Ulster plantation na počátku 17. století z Anglie a Skotska. Přinesli s sebou do katolického Irska jinou kulturu, způsob života i náboženství. Základem konfliktu v Severním Irsku je odlišné náboženství, které se prolíná do politického života. Stojí zde proti sobě skupiny katolíků a protestantů, přičemž prvně jmenovaná skupina se pokouší o sjednocení s republikou Irsko (Nacionalisté) a druhá skupina chrání současný stav, tedy unii s Velkou Británií (Unionisté). Tato práce zkoumá geografický aspekt náboženského složení obyvatel v hrabstvích Antrim, Down, Londonderry/Derry, Tyrone, Armagh a Fermanagh od roku 1861, kdy bylo Irsko součástí Velké Británie a pokračuje přes období rozdělení ostrova na jeho jižní a severní část a vyvrcholení konfliktu v Severním Irsku až do roku 2001, kdy se díky Velkopáteční dohodě z roku 1998 začala situace v Ulsteru stabilizovat. Základními cíli zkoumání jsou určit faktory ovlivňující územní náboženské rozložení a vliv jednotlivých fází severoirského konfliktu.
|
|
|
Evangelíci v Libštátě (1783 - 1945): Tři kostely v jedné obci by něco neobyčejného bylo
Kletvík, Jan ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
V Libštátě se vedle sebe po dlouhá desetiletí nacházely tři církevní sbory. Tato práce mapuje dějiny sboru helvetského vyznání a sboru augšpurského vyznání. Početnější byla ta skupina, která se zde přihlásila po vydání tolerančního patentu k helvetskému vyznání. Helvetům se tak rychleji podařilo získat vlastního faráře, tím byl Jan Csomor, který přišel roku 1783, a také se jim podařilo postavit si vlastní modlitebnou, která byla vysvěcena již roku 1787. Oproti tomu církvi augšpurského vyznání se nepodařilo získat dostatečný počet věřících, aby mohla vzniknout jako samostatný sbor, a tak se stala součástí svazku luterských církví se sídlem v poměrně vzdálených Křížlicích. Zároveň se jí nepodařilo získat ani povolení pro stavbu vlastní modlitebny, a tak se církev po dlouhou dobu potýkala s existenčními problémy. Luterská modlitebna byla postavena nakonec až roku 1842. Roku 1867 se luteránům podařilo založit samostatný sbor, do něhož přišel první vlastní farář následujícího roku. Celé prostředí tak poskytuje mnoho prostoru pro studium vztahů mezi oběma konfesemi a pro studium průběhu církevní unie v roce 1918. Obzvláště poslední třetina 19. století se zdá být klíčovým obdobím, kdy k sobě našly obě církve cestu především prostřednictvím faráře Emanuela Havelky a faráře Petra Marušiaka. Vývoj po roce 1918...
|
|
|
Činnost křesťanských misií v Číně, 1860-1900
Sakmárová, Dominika ; Liščák, Vladimír (vedoucí práce) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
Úlohou tejto bakalárskej práce je popísať aktivity kresťanských misionárov v Číne v priebehu druhej polovice 19. storočia. Práca popisuje históriu kresťanských misií v Číne, ktorá viedla k veľmi rôznorodým postupom pri evanjelizácii čínskeho ľudu, rovnako sa venuje popisu spôsobov, ako boli kresťanské misie vykonávané a aký druh reakcií medzi čínskym obyvateľstvom vyvolali. Jednotlivé postupy sú porovnávané, s vysvetlením konkrétnych kultúrnych rozdielov, ktoré sťažovali prijímanie kresťanstva u čínskeho obyvateľstva. Na druhej strane je popísaný i uhol pohľadu čínskych misionárov a konvertitov, prípadne modifikácie, ktorým kresťanské učenie pri strete s čínskou kultúrou často podľahlo. V praktickej časti práce sú porovnané konkrétne kresťanské dogmy na príkladoch dobových prekladov Svätého Písma do čínštiny, ilustrujúce možnú modifikáciu kresťanských právd pri strete s čínskou kultúrou.
|
|
|
Dopad Velkopáteční dohody na protestantskou komunitu
Ročejdlová, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce "Dopad Velkopáteční dohody na protestantskou komunitu" se zabývá protestantskou komunitou v Severním Irsku v období mezi podepsáním Velkopáteční dohody v roce 1998 a Dohody ze St. Andrews v roce 2007. Předmětem zkoumání je to, jak Velkopáteční dohoda a její implementace, respektive tří principů, které zavádí (princip sdílení moci, rovnosti a právo na sebeurčení), ovlivnily protestantskou komunitu v jejím vztahu k sobě samotné, katolíkům i v postoji k Velké Británii a Irské republice. Práce je rozdělena do několika částí. Je zde kapitola věnovaná samotnému představení Velkopáteční dohody a profilu protestantů v roce 1998 a dále pak kapitoly věnující se již samotným principům a jejich dopadu na protesty. Díky více či méně úspěšné implementaci Velkopáteční dohody a ztrátě pozice hegemona došlo k výraznému posunu v identitární rovinně protestantů. Vzhledem k velmi silné provázanosti identity s náboženstvím a politicko-národní identifikací došlo k oslabení vazeb s Británií a vnímání sebe sama jako Brit u poměrně významné části protestantů. Došlo tedy k odklonu od tradiční identifikace v národním smyslu ve prospěch identity Severní Ir, a zároveň i odklonu od tradičního rozdělení společnosti v Severním Irsku. Respektive ke změně nejen v rovině identity, ale i politických praktik, jako například...
|
host ::
RSS.